Nové Hutě

• Poloha
• Možnosti rekreace
• Podnebí
• Z historie obce
• Co je zajímavého v okolí

Poloha

Nové Hutě je menší obec ležící na hranici Šumavského národního parku v okrese Prachatice. Najdete ji vzdušnou čarou 10 km východně od města Vimperk a 4 km jižně od střediska Churáňov rozloženou na šumavských pláních ve výšce 950 - 1050 m.n.m. Víska ležící v závěru plochého údolí Vydřího potoka a jeho přítoku Studeného potoka pod horou Přilba (1219 m) má malebnou a současně velmi výhodnou polohu.

Pro výlety do atraktivního blízkého i vzdálenějšího okolí je možné využít řady značených turistických cest a obec je i dobře dopravně dostupná autem přes městečko Vimperk, ze kterého je také dosažitelná pravidelným autobusovým spojením.

Možnosti rekreace

Nové Hutě nabízejí vynikající podmínky pro letní i zimní rekreaci. V zimě je vysoká nadmořská výška zárukou slušných sněhových podmínek (stejné nebo lepší než blízký Churáňov).

Pro méně náročné sjezdové lyžování je možné využít lyžařských vleků na východním svahu Přilby. K dispozici je 7 vleků (z toho 2 dětské), z nichž nejdelší je Tatrapoma (délka 1040 m, převýšení 135 m). Ostatní vleky jsou kratší, ale umístěny jsou na svažitějším terénu. Pro vyznavače běhu na lyžích nabízejí Nové Hutě optimální podmínky, upravované běžecké tratě navazují na trasy v oblasti Kvilda - Horská Kvilda - Churáňov.

Na jaře, v létě i na podzim je možné vychutnávat krásy šumavské krajiny jako pěší turista, zpevněné cesty na Šumavě jsou dnes v hojné míře využívány také cykloturisty, kterých potkáváme minimálně stejný počet jako pěších. V létě za teplého počasí je možné najít v blízkém okolí Nových Hutích i místa na koupání, za tímto účelem je možné i autem popojet k Lipenské přehradě. V druhé polovině léta je pak velkým lákadlem sběr hub a ještě o něco později i borůvek.

Podnebí

Podnebí Šumavy je přechodným typem podnebí (mezi oceánským a kontinentálním), který je charakterizován relativně menšími výkyvy teplot mezi zimním a letním obdobím a vyššími srážkami.

Nové Hutě spadají do oblasti šumavských plání se studeným a vlhkým klimatem. Průměrná roční teplota se pohybuje v intervalu cca 4-5 °C (Praha 9-10 °C), průměrný roční úhrn srážek činí cca. 1100 mm (Praha 500 mm). Na Šumavě ovšem najdeme i lokality studenější a deštivější, např. oblast pramenů Vltavy s teplotou 3 °C nebo údolí Březníku nad Modravou se srážkami více než 1400 mm.

Sněhová pokrývka v zimním období na Nových Hutích dosahuje v průměru 50 cm.

V létě je podnebí příjemné, teploty letních veder jsou vždy nižší než teploty v nížinách, neboť jsou snižovány nadmořskou výškou a osvěžujícím vánkem z šumavských lesů. Je pravda, že česká strana Šumavy má mírnější klima než polohy v Krkonoších nebo Jizerských horách se srovnatelnou nadmořskou výškou.

Také je faktem, že na Šumavě již bylo v posledních desetiletích prokázáno oteplování klimatu. Avšak o to příjemnější počasí nás na Šumavě může potkat, zejména pokud se týká sluníčka. Na podzim a v zimě jsou častým jevem inverze a snadno můžeme zaznamenat vysoké teplotní rozdíly např. ve Vimperku zataženo -5 °C a na Nových Hutích jasno, modrá obloha a +15 °C.

Z historie obce

Ve středověku byla Šumava pokryta hustými lesy, avšak neexistovaly cesty k jeho transportu. Byly zde proto zakládány sklárny, neboť k výrobě skla bylo tehdy nutné spálit velké množství dřeva. Jako první historicky doložitelné trvalé osídlení území, na kterém se dnes nacházejí Nové Hutě, je uváděna sklárna, jejímž nájemcem byl mistr sklář Johann Pock (psáno též Bock). Sklárna stála již roku 1686 v oblasti dnešních Pokových Hutích (Bockhütte, při silnici do Vimperka, pod kótou 1061 m.n.m.). Rodina Pocků byla jednou z nestarších sklářských rodin, známa je již z doby před třicetiletou válkou z Jáchymova. Rostoucí odbyt skla až do dalekých zemí vedl v roce 1715 k vybudování nové sklárny. Po roce 1754 přebírá Pockovu sklárnu Benedikt Adler.

S rozvojem sklářství vznikají na námi sledovaném území další sklárny. Do roku 1825 existují sklárny v místech nazvaných:

• Althütte - na svahu Přilby, dnes Staré Hutě.
• Planie - severním směrem, při silnici Kvilda - Vimperk, dnes Pláně.
• Unterkaltenbach - Neuhütten - u Studeného potoka pod vrchem s kótou 1017 m.n.m., dnes Nové Hutě - Polesí.

Osídlení dále vznikalo v místech:

• Kaltenbach - zde vzniklo centrum obce, kde se dodnes stojí kostel, fara, hřbitov, budova prvního hotelu v obci, dále škola, obchod s hospodou (dnes rozvalina), pošta a správní úřad atd.
• Böhmhäuser - oblast, kde dnes stojí naše chata, jižně od centra obce.
• Granitz - při silnici na Svinná Lada.
• Franzensthal - poněkud stranou ležící Františkov, v údolí Vltavy, patří též do katastru obce.

Obyvatelstvo přicházelo jak z německých oblastí tak i z českého vnitrozemí. Postupně však převážil německý živel, a před druhou světovou válkou veškeré obyvatelstvo obce (kromě několika českých úředníků) hovořilo německy a hlásilo se k německé národnosti. Jen některá jména starousedlíků mohou znít česky, jako Matejka, Nowotny, Kralik, Hajek, Woldrich, Randak, Kubitschek atd.

Koncem 19. století s rozvojem nových technologií a s nahrazováním dřeva uhlím přichází krize sklářství na Šumavě. Úpadek skláren na Nových Hutích uvolnil prostor pro nové podnikání. Na Františkově vzniká papírna a v místě Unterkaltenbach továrna na zápalky. Kromě těchto příležitostí a obecně zpracování dřeva, skýtalo vždy obživu zemědělství. Pěstovalo se obilí, zejména žito a oves, brambory, zelí a řepa. Významnou úlohu hrál chov skotu - v roce 1945 bylo v Nových Hutích více než 800 krav.

Nesmělé počátky cestovního ruchu se datují do třicátých let, kdy přijížděli první hosté na letní byt. V obci byly dva hostince s pokoji pro turisty a na svahu Přilby u lesa postavili příznivci lyžování z Nových Hutí a zejména z Vimperka chatu pro lyžaře.

Podobně jako i jinde v pohraničí, přihlásila se před válkou většina obyvatel k nacionálně-socialistické ideologii reprezentované Sudetoněmeckou stranou. Obyvatelé Kaltenbachu se stali občany Třetí říše, za kterou odjížděli bojovat na fronty druhé světové války. Antifašisté, učitelé a dokonce i fyzicky postižení obyvatelé obce byli pronásledováni a posíláni do koncentračních táborů. V továrně na Františkově se vyráběly díly pro letadla Messerschmitt.

V roce 1945 žilo na území Nových Hutí v 216 domovních číslech 1442 obyvatel. Po válce pak byla naprostá většina obyvatel odsunuta, hlavní vlna odsunu se uskutečnila v roce 1946, ale lidé postupně odcházeli i v dalších letech. Velká většina opuštěných domů byla v následujících desetiletích srovnána se zemí. Obec nadále nese jen český název Nové Hutě, německý název Kaltenbach (Studený potok) se přestal používat.

Nové obyvatelstvo přichází nejen z blízkých českých vesnic na Zdíkovsku, ale i ze vzdálených koutů tehdejšího Československa. Dnes mají Nové Hutě cca. 70 stálých obyvatel. Od sedmdesátých let se v oblasti rozvíjí cestovní ruch - v době socialismu především ve formě podnikové rekreace. Ubytovací kapacity se rozšiřují i po roce 1989 v souvislosti s rozvojem soukromého podnikání.

Co je zajímavého v okolí

V okolí obce je řada možností ke kratším vycházkám i delším výletům. Nenáročnou procházkou přes Pláně je dosažitelná oblast Churáňova (meteorologická stanice, rázovitá šumavská stavení, lanovka, hotely, sjezdovky atd.). Při vycházce směrem na Přilbu se můžeme z jejích svahů pokochat výhledem do krajiny, otevírá se nám pohled do vnitrozemí, na mohutný vrchol Boubína, a dále na jihu se rýsují hřebeny Smrčiny, Plechého a Třístoličníku.

Pro delší vycházky lze doporučit Chalupskou slať s největším rašelinným jezírkem v ČR, romantické údolí říčky Losenice a louky uprostřed lesů - Zlatá Studna. Výhodně po silnici je dosažitelná Jezerní slať, typický zástupce horských slatí s velmi chladným klimatem. Jak Chalupská, tak i Jezerní slatě mají naučnou stezku, na Jezerní slati je navíc vyhlídková věž. Za návštěvu stojí i obec Kvilda, kde můžeme obdivovat zachovalý kostel obložený šindelem. V případě zhoršeného počasí jsou pak ideální možností pro poznání informační střediska Národního parku Šumava na Kvildě a na Svinné Ladě.

Dobrý turista pak snadno podnikne výlety do bývalého hraničního pásma, aby mohl obdivovat pozoruhodnou přírodní krajinu na Knížecích Pláních a z místa bývalé vesnice Bučina na hranicích se SRN se potěšit vynikajícím výhledem na jižní Šumavu a do Německa, a za dobré viditelnosti až na Alpy s velikány Dachstein a Watzman. Z Bučiny je možné dojít k prameni Vltavy a přes Kvildu zpět na Nové Hutě, nebo lze využít hraničního přechodu pro pěší na Bučině a podívat se do Německa.

Také pěšky nebo lépe na běžkách či na kole je dosažitelné známé údolí Vydry, nádherné údolí Březníku, větrem ošlehané Zhůří. Bez zajímavostí není ani městečko Vimperk, má hezké staré náměstí, zámek s muzeem a stojí za to i vyjet vláčkem z Vimperka do nejvýše v ČR položené železniční stanice - Kubovy Hutě východiště na Boubín s notoricky známou pralesní rezervací.

I vzdálenější místa Šumavy jsou snadno a pohodlně dosažitelná díky autobusu národního parku, který jezdí v létě v hlavní ose pohoří od Zátoně pod Boubínem po Špičák na Železné rudě. Mikrobusem lze také jet i do Německa přes Bučinu - přechod nutno přejít pěšky a počkat na navazující spojení na německé straně.

Pokud se rozhodnete přijet na Šumavu, sami se přesvědčíte, že možností kam jít, na co se dívat a co poznávat, nebo jednoduše jen jak relaxovat v krásné přírodě, je celá řada a jedna dovolená Vám nebude stačit k tomu, postihnout alespoň to nejhezčí a nejzajímavější.

Mobil: +420 724908091

Email: ubytovani@rehek.cz

Adresa: Lidija Kuncová, Nové Hutě 36, Nové Hutě, 385 01